Kazaň, místo vítězství i porážky

12.4.2015

7.sprna 1918 Kazaň legionáři dobyli v létě 1918 a následně v září téhož roku ztratili.

Kazaň je jedním z největších a nejbohatších měst v Rusku. Je kulturním i ekonomickým centrem Povolžského federálního okruhu a hlavním městem republiky Tatarstán. Během občanské války v Rusku byla též významným bojištěm československých legionářů a dějištěm jedněch z nejkrvavějších bojů na Povolžské frontě. 

Ilustrační foto, Čs. legie v Rusku
Ilustrační foto, Čs. legie v Rusku
Cesta k tomuto významnému městu se Čechoslovákům otevřela po dobytí Simbirsku. Poté se kapitán Stěpanov, velitel 1. čs. střeleckého pluku, rozhodl, že se navzdory rozkazu plukovníka Čečka vydá na sever, aby dobyl Kazaň. K útoku na Kazaň byla zformována z lodí ukořistěných v Simbirsku říční flotila, vyzbrojená kulomety a děly.

Současně s částmi 1. čs. střeleckého pluku se útoku na Kazaň účastnily oddíly národní armády generála Kappela a pod velením majora Blagotiče i zhruba 250 srbských vojáků, kteří byli zajati před Kazaní a dobrovolně se přidali na stranu protibolševických sil. Město bylo dobyto 7. srpna 1918 za cenu 2 padlých a 7 raněných, ukořistěny byly stovky děl a kulometů, na sto nákladních lodí i s nákladem, množství zásob i válečného materiálů a především ruský státní poklad, který legionáři předali ruské nebolševické vládě.

Po dobytí Kazaně se jednotky generála Kappela stáhly zpět do Simbirsku, který byl v té době ohrožován bolševiky ze západu. Obrana Kazaně připadla Čechoslovákům a Srbům, kteří však neměli dostatek sil k pronásledování nepřítele, jenž se tak mohl zformovat 20 verst od Kazaně. Po celý následující měsíc probíhaly v okolí Kazaně dlouhé a tvrdé obranné boje, v nichž se Čechoslováci ocitli sami kvůli nezájmu obyvatel města. Ti podporovali legionáře pouze finančně a projevem. Na frontu poslali jen velice málo vojáků, jimž navíc chyběly bojové zkušenosti. V závěru bojů dokonce docházelo ve městě a okolních vesnicích ke vzpourám obyvatelstva, na jejichž potlačení bylo třeba vynaložit další úsilí. Kvůli početní převaze bolševických oddílů a nedostatečnému zásobování byla frontová linie postupně zkracována až nakonec, v noci z 9. na 10. září 1918, Čechoslováci město vyklidili. 

Pád Kazaně byl první velkou porážkou Čechoslováků, kteří na obsazení města vynaložili velké množství sil. Protažením fronty na sever došlo nejen ke značnému rozmělnění jednotek, ale i k zhroucení Povolžské fronty.

Kolektiv autorů, Čsl. Obec Legionářská

Legionáři > Legie v čase > Kazaň, místo vítězství i porážky