Vznik České družiny, zárodku Legií

20.srpna 1914 Češi a Slováci žijící v Rusku okamžitě po rozpoutání války utvoří jednotku dobrovolníků.

Česká družina se později stává jádrem československých legií. 20. srpna 1914 její vznik schvaluje nová vojenská rada vytvořená různými krajanskými spolky v Rusku, na Ukrajině a v tehdy ruském Polsku. Krajané nacházející se na ruském území chtějí ukázat loajalitu carské vládě s cílem zabránit deportacím Čechů a Slováků na Sibiř. Celkem se jedná o komunitu asi 100 tisíc krajanů a deportace jim skutečně reálně hrozí. Právně je totiž většina Čechů a Slováků v Rusku stále občany Rakouska-Uherska, a tak se na ně vztahuje rozhodnutí carského režimu o deportaci občanů nepřátelských zemí.

Po vypuknutí války se krajanské spolky politicky sjednocují ve snaze získat povolení pro založení dobrovolnických jednotek a snaží se prosadit uvedení dynastie Romanovců na český trůn. Tento cíl byl vepsán do Memoranda, které bylo 17. září 1914 předáno carovi Mikulášovi II. České hnutí jím vlastně vyhlásilo boj Rakousko-Uhersku a požadovalo vznik českého království s ruským panovníkem na trůně.

Dalším důvodem pro vytváření československých vojenských jednotek je snaha v maximální možné míře udržet česko-slovenské vojáky ve stejné jednotce a nerozptýlit je v jednotkách ruských. Nejdříve se daří vytvořit prapor se dvěma rotami o celkem sedmi stech vojácích, který je po slavnostní přísaze odeslán na východní frontu v Haliči. 

Prapor České družiny
Prapor České družiny
Legionáři > Legie v čase > Vznik České družiny, zárodku Legií